Co nás zaujalo ..

Boj víry

Náš život od hříchu Adama a Evy není "procházkou rájem". Vždyť Bůh řekl, že budeme v potu tváře dobývat svůj chléb. Důsledky hříchů se projevují v našich životech, na přírodě, všude, kam se podíváme. Věřící člověk je citlivější na vnímání rozdílů mezi dobrem a zlem. Ukazuje mu to Duch Svatý. A tak mnohdy nastávají situace, kdy klesáme pod vlivem tíhy těžkých situací, kdy se modlíme za Boží pomoc, zásah, Jeho přítomnost a On neodpovídá. Situace se nezlepšuje, spíš zhoršuje. Srdce nám říká, že Bůh má vše ve svých rukách, že miluje každého člověka, že nalomenou třtinu nedolomí...Cosi v nás pláče, proč se tohle děje, proč neuzdravíš, Pane, proč zrovna ona, proč......Nakonec,  po vnitřních bitvách, přichází zvláštní pokoj: "Ježíši, nechápu,  ale věřím ti. Staň se vůle tvá." MATES

 

 

Malíři a Bible

Na stránkách www.casd.cz pokračuje seriál o tom, jak malíři v různých historických dobách vyjadřovali své prožívání některých příběhů z Bibile. Přesto, že výtvarnému umění příliš nerozumím, velmi mne oslovil komentář průvodce. Přijměte tuto nabídku jako další příležitost k jinému pohledu na známé příběhy z Bible. MATES

 

Vliv hudby na člověka.

Pokud si na vlastní  "kůži"  chcete vyzkoušet, jak hudba dovede člověka uvolnit, naplnit radostí a vděkem, doporučuji pustit si na www.youtube.com Adventní bohoslužbu pěveckého sboru TŘINEC. Jedinečné. MATES

"...znám i bídu tvou, duši vyprahlou, láska tě volá: pojď domů..."

 

ZAMYŠLENKA

 
Pracuji s puberťáky a učím matematiku. Už toto spojení u mnohých, kteří mají doma potomka, procházejícího nelehkým obdobím dospívání, vyvolá husí kůži. „To bych nemohla dělat. Mě stačí ten můj, jeden, natož třicet ve třídě,“ jsou běžné reakce. No, já už to dělám přes třicet let :-) Jít s dospívajícími krátké období jejich života je pro mě úžasná výzva a inspirace. Kromě toho, že si člověk připomíná, jak v něm řádily hormony, je to o - mnohdy velmi trpělivém - hledání Ježíše ve druhých lidech. Naplňuje mě, když smím „odhodit“ drsňácké projevy hormonálních, názorových, pocitových zmatků a zahlédnout srdce, toužící po lásce, uznání, platnosti pro druhé. Je napínavé sledovat ty vývojové skoky, kdy se během dvou, tří let z „divé zvěře“ – jak s nadsázkou říkám o prvácích během září – „vyloupnou“ muži či ženy s nasměrováním, osobitými názory a realističtějším pohledem na sebe i druhé. A nejenom sledovat, ale být toho také součástí. Smět se, s Boží pomocí, podílet na jejich hledání hodnot, smyslu života…. A v čem je ta výzva? Učím se trpělivosti a neustálému hledání „člověka, kterého miluje Ježíš“ v každém puberťákovi (a že někteří mají problémy se zákony, závislostí na drogách, hledání se u skupin, které prosazují násilí….). Učím se naslouchat Duchu Svatému, abych v životech dospívajících působila jen tak, jak je to Božím přáním. Učím se spoléhat na Boží proměňující moc a smířit se i s tím, že někteří studenti zatím sami sebe nenašli. Učím se, že mám zasévat a ne sklízet. Učím se, že slova jsou leckdy nic, ale malý čin v pravou chvíli je moc. Učím se…. Jsem vděčná za puberťáky :-)    
 
MATES